Historie a současnost Chvalského zámku

V konci 11. století se objevuje zmínka o vsi Chvaly (r. 1070). Následně, v roce 1088, jsou Chvaly uváděny vedle dalších 15 osad a vsí jako součást velké majetkové nadace, založené králem Vratislavem II, a měly sloužit k zajištění obživy a potřeb vyšehradského probošta a jeho 12  kanovníků. Ve 14. století je již ves Chvaly evidována jako zboží necírkevní a je prodávána a dědičně postupována bohatým pražským měšťanům. Písemnou zmínku o „tvrzi řečené Chvaly“ nalezneme v testamentu sepsaném vdovou po jednom z vlastníků majetku, pražském kramáři Václavu Kříži, v roce 1428. Po dvě staletí měnila tvrz často majitele, mezi nimiž figuruje například Habart z Hartenberka. V roku 1652 byl již ve značně zpustlém stavu postoupen jezuitské koleji u sv. Klimenta. V tomto období byla někdejší tvrz stavebně upravena do podoby renesančního zámku, který se s řadou architektonických detailů uchoval dodnes. V souvislosti s renesanční přestavbou bylo vybudováno sklepení, částečně vytesané v pískovcovém podloží. Po raně barokní přestavbě získal zámek podobu, ve které se prakticky dochoval až do současnosti.

Pamětní kniha obce Chvaly uvádí, že tvrz v roce 1734 po úderu blesku vyhořela, patrně byla poškozena také kaple sv. Anny, v letech 1793 – 1794 přebudovaná na kostel sv. Ludmily. Dochovaly se také úpravy, při nichž v zámku vznikly vrcholně barokní štukové rámce na stropech 2. patra a fabionové stropy v chodbách. Malířská výzdoba je patrná pouze ve dvou místnostech ve druhém patře, v prvním případě je překryta nátěrem, ve druhém se jedná o kompaktní figurativní a dekorativní malbu stropní části, pravděpodobně z první poloviny 19. století.