Poezie české krajiny: Česká poválečná krajinomalba z palety Jaroslava Němce a Jiřího Patočky

Zveme na výstavu působivých krajinomaleb Jaroslava Němce a Jiřího Patočky. Slavnostní zahájení se koná 25. 4. od 17 hod.

Prof. Jaroslav Němec (1921–2005) je jihočeský rodák a malebná krajina Šumavy se stala hlavním námětem jeho obrazů. Pracoval jako děkan strojní fakulty VŠ dopravní v Praze, později na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT, kde založil katedru materiálů a rozvinul na ní výuku fyziky pevné fáze a technické mechaniky. Poté působil v Akademii věd jako ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky. Přední odborník na fyziku matriálu, atomový fyzik a zakladatel čs. atomové energetiky. Přes výjimečné malířské nadání se mu nesplnil jeho sen studovat uměleckou akademii. Výtvarné umění zůstalo tak jako tak jeho druhou profesí po celý život, koníčkem, který mu pomáhal koncentrovat myšlenky a překonávat dilemata vědeckého bádání.

Jiří Patočka (1920–2008) prezentuje výbor ze své celoživotní malířské tvorby. Za německé okupace byl Patočka totálně nasazen do kamenolomu v Oseku u Plzně, malování mu tehdy umožnilo přestát dobu, pro mnoho příslušníků jeho generace zničující. V malířském umění se dále zdokonaloval studiem u profesorů Pražské malířské akademie Kunze a Kecka a jeho tvorba se definitivně vyhranila do techniky olejomalby a zachycení námětů v oblasti krajiny a městského prostředí. Povahou byl rozeným technikem, a proto se hned po znovuotevření vysokých škol v roce 1945 přihlásil na VŠ obchodní, dnes VŠE, kde získal inženýrský titul a později i hodnost kandidáta ekonomických věd. To v té době nicméně znamenalo rezignaci na  dráhu svobodného umělce a nemožnost uplatnit své dílo na trhu. Přesto celý život pokračoval v malování měst a české krajiny. Postupně vytvořil několik set olejových obrazů, namalovaných zpravidla ve volném čase, kdy cestoval s paletou a malířským stojanem po krajině a vybíral vhodné, pro něj v dané chvíli zajímavé motivy.